Basová kytara (také baskytara nebo trochu nepřesně basa) je strunný hudební
nástroj, který v moderní hudbě nahrazuje funkci kontrabasu. Úlohou basové kytary
je tedy především hrát basovou linku. Spolu s bicími tak tvoří základ rytmu a
podporuje harmonii. Baskytara se v některých žánrech prosadila i jako sólový
nástroj (jazz, latin, funky aj.)
Basová kytara se začala používat v druhé polovině 20. století. Svým tvarem na
první pohled připomíná elektrickou kytaru. Má ale mohutnější a masivnější tělo,
delší krk a větší mensuru a kvůli silnějším strunám je i ladící mechanismus
robustnější. Obvykle má čtyři struny (vyskytují se i baskytary, které mají pět
nebo dokonce jako elektrická kytara šest strun). Struny jsou laděné o jednu
oktávu níž, než je uvedeno v notovém zápisu.
Basová kytara má obvykle, podobně jako elektrická kytara, pražce, ale existují i
bezpražcové baskytary. Výjimečně se objevují i neelektrické akustické basové
kytary.
Ladění nástroje
Ladění nástroje je podobné jako u kytary. Čtyřstrunná baskytara bývá laděná G,
D, A, E (podobně jako čtyři hlubší struny kytary, avšak o oktávu níže). Pokud má
basová kytara více strun, přidává se obvykle vyšší C nebo hluboké H.
Stavba nástroje
Základní částí basové kytary jsou tělo a krk. Na konci krku je hlava s ladící
mechanikou s velkými křídlovými kolíky. Hmatník vždy obsahuje alespoň jeden -
nultý pražec. Ten vymezuje společně s kobylkou délku struny - menzuru. Na těle
pod strunami je umístěn jeden nebo více snímačů. Na těle se nachází i ovladače a
potenciometry. Basová kytara musí mít i výstup pro připojení kabelu (nejčastěji
velký jack). Celý nástroj musí být dostatečně pevný a masivní, aby udržel tah
strun, které jsou silnější než u elektrické kytary. Důležité je také správné
vyvážení a uchycení popruhů, aby se nástroj dobře držel a pohodlně ovládal.
Pražce
Pražce rozdělují hmatník na jednotlivá pole, která ladí výsledný tón po
půltónech. Používají se i baskytary, které žádné pražce nemají. První komerčně
úspěšná baskytara Fender Precision Bass, která se stala předlohou mnoha dalších
baskytar, má 20 pražců.
Bezpražcová baskytara
Bezpražcová baskytara má jiný zvuk, než baskytara s pražci. Struna musí být
přitisknuta k hmatníku na přesném místě, stejně jako se to dělá u kontrabasu. I
malý pohyb prstu se projeví na ladění tónů. Výsledný zvuk je měkčí, kulatější a
umožňuje mnohem bohatší práci se zvukem a hudební výraz - glissando, vibráto
nebo jemnější ladění a intonaci (např. čtvrttóny). Mnozí baskytaristé používají
pražcové i bezpražcové baskytary a mění je podle typu skladby, kterou právě
interpretují.
Bezpražcová basa se prosadila především v jazzu a jazz fusion.
Technika hry
Stát nebo sedět
Mnoho baskytaristů při hraní na basovou kytaru stojí. Je dovoleno i sedět,
zvlášť ve velkých hudebních tělesech (jazzový big band) nebo ve folkové hudbě.
Záleží to především na osobní preferenci hráče nebo na očekávání kapelníka. Při
hraní v sedě leží baskytara (u praváka) na levém stehně (podobně jako při hře na
klasickou kytaru) nebo na pravém stehně. Způsob hry a vyvažování nástroje na
pravém stehně se v zásadě neliší od způsobu hry ve stoje.
Trsátko, prsty nebo palec
Na elektrickou basovou kytaru se dá hrát podobně jako na kontrabas prsty nebo
jako na kytaru trsátkem. Hra prsty se provádí střídáním ukázováku a
prostředníčku, nebo různé kombinace ještě s prsteníčkem - tato technika
produkuje spíše měkký, kulatý zvuk a její výhoda spočívá především v
mnohostranném využití všech prstů (výjimečně i s malíčkem), tím pádem lépe
zvládá melodicky složitější figury. Naproti tomu hra trsátkem produkuje tvrdý
konkrétní zvuk (bez kterého se velmi rychlá hra často ani neobejde, aby se série
tónů stejné výšky neslévaly) a výhodou této techniky je především dosažitelná
rychlost a zvládání rytmicky složitých figur vůbec, v neposlední řadě potom
výdrž. Volba ale často závisí na typu hudby. Prsty se používají v jazzu nebo
funku, trsátko zase v heavy metalu. Není to ale žádné dogma. Někteří hráči hrají
prsty, ale používají nehty podobně jako při hře flamenco na klasické kytaře.
Ke kobylce nebo ke krku
Podle toho, ve kterém místě jsou rozeznívány struny, se mění i barva tónu. Jaco
Pastorius často hrál co nejblíže kobylce. Baskytara pak má jasný krátký zvuk.
Geezer Butler naopak dává přednost hraní blíže krku. Zvuk je pak rozmázlý ale
mohutný.
Slap and pop
Další možnou technikou hry je hra palcem. Struny nejsou rozeznívány drnkáním ale
nárazy palce proti nejvyššímu pražci hmatníku baskytary (slap), střídanými s
vytrháváním struny ukazováčkem nebo prostředníčkem směrem od těla (pop).
Double thumb
Tuto techniku nezávisle na sobě vynašli dva baskytaristé: Marcus Miller a Victor
Lemonte Wooten. Jedná se o techniku, při které jsou struny rozeznívány palcem
[1]. Palec narazí na strunu, zastaví se o strunu níže a hned se vraci zpět
nahoru (i zde rozezní strunu). Tato technika bývá doplněna trhnutím ukazováku a
prostředníku.
Role baskytary v hudbě
Elektrická baskytara je dnes rozšířena v mnoha hudebních směrech. Někdy pouze
nahrazuje původně používaný kontrabas, někdy se stává velmi důležitým nástrojem.
Baskytara se ovládá snadněji než kontrabas, dá se dobře zesilovat, baskytarista
má na pódiu mnohem více volnosti než hráč na kontrabas. Proto se v některých
hudebních stylech stává baskytara rovnocenným sólovým nástrojem.
Jak na to?? -
Na basovku za pár hodin
čerpáno z -
wikipedia - internetová encyklopedie
Tento produkt byl přidán dne Úterý 17. červen 2008.